Dvoudenní nový kurz Nenahraditelná asistentka v digitální době s AI 25.-26.2.2025
která se umístila na 1. místě v soutěži Asistent/ka roku 2018 ČR.
Slavnostní vyhlášení proběhlo 6. února 2019, v konferenčních prostorách společnosti Microsoft.
Co pro Katku soutěž znamenala a co znamenala pro jejího šéfa? Co je nejlepší na práci asistentky? Vše se dozvíte, když budete číst dále.
Na pozici asistentky pracuji od ukončení střední školy, nyní je to již 8 let.
Na poslední pozici pracuji 3 roky a je to moje nejdelší pracovní spolupráce s jedním zaměstnavatelem.
Musí si jeden druhého vážit a chovat k sobě vzájemný respekt.
Myslím, že je skvělé, když si každý z nich uvědomuje, co je jejich úkol ve firmě. Mám tím na mysli to, aby šéf věřil asistentce, že ví, co dělá a aby asistentka neměla tendenci chovat se jako šéf.
Nejlepší na tom je určitá svoboda v tom, jak si rozvrhu svůj pracovní den. Mohu se sama rozhodnout, kdy se budu věnovat činnostem, které jsou náročnější a kdy se budu věnovat těm, které jsou spíš odpočinkové.
Je pro mě skvělé také to, že si sama můžu rozhodovat o tom, jak vypadá moje pracovní prostředí a můžu si ho udržovat tak, aby mi tam bylo každý den příjemně.
Nejhorší na práci asistentky pro mě asi je, že okolí se k asistentce chová někdy tak, že ona vše zvládne, vydrží, že vše ví a nikdy nedělá chyby. Ale ona je dělá a nemá z nich zrovna radost. Pro mě osobně je nejtěžší si tyto názory či rádoby vtipy nebrat osobně.
Motivoval mě můj šéf. Když mě přihlásil a já se na to tvářila trošku vyplašeně, s naprostým klidem mi řekl, že kdyby si myslel, že na to nemám, tak mě nepřihlásí. Motivovala mě jeho důvěra ve mně.
Také mě motivovalo poselství celé soutěže, protože v ní nejde jen o výhry a o sponzory, ale také o předání vize, že pozice asistentky je důležitá a někdy opomíjená. Na soutěži se mi líbí, že je jiná. Od začátku mě bavilo být její součástí.
Měla jsem obavu z toho, že budu hrozně smutná, když se mi nepodaří vyhrát.
Na všechny úkoly jsme v soutěži měly dostatek času a nebylo náročné je zvládnout, i když vyžadovaly určité úsilí. Všechny soutěžící jsme měly stejné podmínky a nikdo nebyl v nevýhodě. K úkolům jsme vždy obdržely potřebné informace, abychom věděly, co máme dělat.
Úkoly na mě působily tak, že máme prokázat své odborné dovednosti, ale zároveň to, jakými jsme lidmi. Celá soutěž probíhala v příjemné atmosféře.
O tom, jak je „silná“ konkurence jsem mohla jen přemýšlet. Během soutěže nebylo z poroty vůbec zřejmé, jak jednotlivé soutěžící vnímají. To mi přijde spravedlivé.
A to, že na začátku bylo 60 přihlášek a na konci 8 finalistek hovoří samo za sebe.
Myslím, že proto, že jsem se nebála dát najevo, že chci soutěž opravdu vyhrát a proto, že jsem zůstala sama sebou. Zároveň jsem ke všem úkolům a instrukcím přistupovala s pílí a snažila jsem se je plnit, jak nejlépe umím. Myslím, že ta snaha byla vidět.
Měl velkou radost. Jeho první slova po vyhlášení zněla „Já jsem to stejně věděl“.
Ať to opravdu zkusí. Já jsem na začátku měla velkou chuť vyhrát, ale horší už to bylo s odvahou. Sama bych se do soutěže asi nepřihlásila a teď si uvědomuji o jak velkou šanci bych sama sebe připravila. Ještě že toho šéfa mám :-).
Protože jim tahle soutěž může otevřít dveře. Nejen k výhře, ale také k zážitkům, k poznání nových lidí, k poznání sebe sama. A zároveň jim může ukázat jejich vlastní kvality, které si možná zatím neuvědomují.
Myslím, že se to zlepšuje. Už nejsme v době, kdy je asistentka vnímána hlavně jako přípravář kávy. Vedoucí pracovníci si již uvědomují, že jim může asistentka usnadnit pracovní život a odvrátit spoustu průšvihů. A lidé, kteří přijdou jednat do firmy dnes dokáží ocenit, když je přivítá usměvavá asistentka. Mají srovnání, nefunguje to tak totiž všude, proto si té příjemné a usměvavé asistentky dokáží všimnout.
Nicméně bych řekla, že je pozice asistentky stále vnímána jako snadná práce, kterou zvládne každý. Chybí informovanost o tom, co vše taková asistentka nese na svých bedrech a kolik toho musí umět.
U sebe dlouhodobou perspektivu vidím. I po 8 letech je to práce, která mě baví a mám se v ní stále co učit. Jako asistentka jsem v neustálém kontaktu s lidmi a mezilidské vztahy jsou nevyčerpatelnou studnicí zkušeností a nových zážitků. Já osobně se za 10 let vidím tak, že se budu této pozici i nadále věnovat a zároveň budu svoje zkušenosti předávat dál.
Pozice asistentky obecně může být skvělým odrazovým můstkem pro další růst (manažerka, vedoucí oddělení). Asistentka musí vědět a umět spoustu věcí, které se jí na vyšší pozici určitě neztratí.
Myslím, že by měla mít chuť do práce, všeobecný přehled a měla by být hodně všímavá.
Děkuji za rozhovor, Katka